Grafen využití

Odborníci se domnívají, že grafen změní náš svět podobným způsobem, jako to kdysi učinil objev plastů. Jeho vlastnosti ho předurčují pro nové technologie v různých odvětvích lidské činnosti. Velké využití se očekává v elektronice. Vědci se snaží vyrobit tranzistory a následně další elektronické součástky, . Ty sahají od nanotrubiček, které jímají .

U žádného jiného materiálu nebylo dosud pozorováno, že by se jeho elektrony chovaly, jakoby neměly žádnou efektivní hmotnost a pohybovaly se téměř rychlostí světla. Vědci předpokládají, že by grafen mohl být použit při důkazu tzv. K tomuto jevu totiž podle dosavadních znalostí mělo docházet jen ve . Elektronická zařízení, například mobilní telefony, vyžadují stále vyšší frekvence, protože se technici snaží do signálu vložit více informací. Grafen v této souvislosti nabízí nejnadějnější řešení. Ještě větší využití slibuje na trhu fotonových čidel, která detegují informace přenášené optickými telekomunikačními . Coleman je teď plný nápadů na možné využití takto levně, rychle a kvalitně vyrobeného grafenu.

Andrea Ferrari z Univerzity v Cambridge si dokonce povzdechla, že grafen z mixéru je pro některé aplikace až příliš kvalitní.

Například při vývoji baterií anebo kompozitních materiálů se prý lépe uplatní grafen , . Využití grafenu však nespočívá pouze v elektronice. Jeho výjimečných vlastností si všimla i jedna sportovní firma, která ho začala používat při výrobě tenisových raket. Tenisové rakety, které obsahují ve svém jádru grafen , jsou díky tomu lehčí, pevnější a pružnější. Celkově se s těmito raketami lépe manévruje a mají větší . Zcela zaniknout může i zpracování železa a oceli. Pevnější materiály se mohou vyrábět tisknutím z grafenu.

Vědci z MITu a Harvardu publikovali v Nature dvě studie, které dokládají další unikátní vlastnosti grafenu: na jednu stranu může fungovat jako supravodič, na stranu druhou se pak může stát totálním izolantem, v němž je pohyb elektronů zcela zablokován. Grafén nabízí další možnosti využití. Spontánní chování vrstev grafénu pod vlivem různých teplot odpozorovali vědci z Trinity College Dublin. Materiál vyrobený z grafitu se dokáže po termální aktivaci trhat se, překrývat nebo odlupovat. Při vyšších teplotách jeho autonomní činnost zrychluje.

Tento materiál totiž vede elektrický proud příliš dobře na to, aby jej bylo možné použít na výrobu tranzistorů v podobě, v jaké je známe dnes, takže by musela být jejich architektura pozměněna. Jednoduššího využití se grafen může dočkat při vývoji displejů, baterií, solárních buněk a dokonce sluchátek. Grafenové vylepšení Li-ion akumulátorů připraveno pro komerční nasazení.

I záměrně defektní grafen je materiál se skvělým potenciálem. O Grafenu jsme si na MobilManii povídali už před časem.

Tehdy šlo o Nokii a její potenciální nasazení nového „zázračného“ materiálu v mobilní branži. Od té doby bylo ticho po pěšině, Grafen se ale nyní opět hlásí o slovo. Klepněte pro větší obrázek. Grafen je materiál budoucnosti, doufejme že využití.

Díky svým unikátním elektrickým a mechanickým vlastnostem se rychle stal jedním z nejrozšířeněji studovaných materiálů s celou řadou možných uplatnění od elektrotechniky až po biochemické a biomedicínské . Supravodivý grafen nalezne využití v mnoha dalších oblastech. Mohl by být použit při výrobě nových typů supravodivých kvantových zařízení pro vysokorychlostní výpočetní úkoly. Může být rovněž použit k prokázání existence záhadné formy supravodivosti zvané „p-vlna”, jejíž existenci se vědci snaží . Oddělení chemie pevných látek.

Grafit je vrstevnatý šesterečný minerál. Novoselovem, kteří za jeho objev dostali Nobelovu cenu v . HIV už není takový strašák, jaký býval, ale právě i to přispívá k jeho dalšímu šíření i ve vyspělých zemích. K jeho odhalování by mohl v dohledné době posloužit chemicky upravený grafen , stejně jako k diagnostikování jiných onemocnění.

Vědci tvrdí, že obdobná, neustále se zdokonalující technologie v případě křemíku táhla v posledních desetiletích celý vývoj polovodičového průmyslu. Grafen tímto udělal krok k tomu, aby mohl křemík opravdu . Když bude bariéra nízká, elektronům bude v průchodu zabráněno, ale pokud bude dost vysoká, pak by měly projít skrz. V posledních letech probíhá výzkum na nových strukturách uhlíku, jako jsou prostorové uhlíkové nanotrubice, fulereny a dvojdimenziální grafen.

Jejich využití se předpokládá také v elektrotechnice:. Kde všude se plánuje jeho využití ?